Aktuality
Aktuálním problémem Kašperských Hor je možná těžba zlata v oblasti města. Několik otázek k tomuto tématu jsme položili Ing. Aleně Balounové, starostce města. Jde o záležitost dlouhodobou, ve které figurují společnost Potamon GTS (společnost nastupující po firmě TVX Bohemia důlní, se kterou mají dle svého vyjádření smlouvy na převzetí veškerých dostupných dat z předchozích průzkumů) a zainteresované město Kašperské Hory.
Tématem těžby zlata v Kašperských Horách se zabývala letos na podzim všechna hlavní celostátní média, například:
- Aktuálně.cz: Cena zlata šplhá nahoru, což zvedá vlnu zájmu o průzkum nových ložisek na Šumavě
- Idnes.cz: Dolování by poškodilo život místních lidí
Současné vysoké ceny zlata jsou pro těžební společnosti dostatečným argumentem pro vyvíjení snahy o potřebný geologický průzkum. Vedle zlata je v Kašperských Horách také ložisko rud, mimo jiné wolframových, které byly vyhodnoceny na 70 tun kovu, jehož cena dosahuje v tomto objemu zhruba 35 miliard korun. Štola Naděje v Kašperských Horách obsahuje podle průzkumu z roku 1997 zhruba 34 tun zlata při vysoké průměrné kovnatosti 9,3 g/t. Uvedený potenciál nemusí být konečný, protože nebyly dokončeny všechny potřebné průzkumy a studie. Nové průzkumné práce nebyly prozatím povolovány. Tento stav je víceméně ojedinělý, zlaté rudy se při dodržování požadavků na ochranu životního prostředí těží ve Švédsku, Finsku, Bulharsku, Rumunsku, Slovensku a jinde. Průzkumné práce jsou i v jiných zemích EU běžně prováděny. Vzhledem k dlouhodobě předpokládané ceně zlata je argumentace hodnoty zásob zlata v KH vysoká.
Graf: Vývoj ceny zlata na světových trzích (v USD/trojskou unci)
„Při pozitivním přístupu státních orgánů je možné nalézt uspokojivá řešení střetů zájmů s orgány ochrany životního prostředí a s lokální administrativou, což by umožnilo nezanedbatelné daňové příjmy pro stát i regiony, v případě státní účasti i podíl na dosahovaných ziscích investorů, jak je ve světě obvyklé." Toto je výtah z materiálu SUROVINOVÁ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY (Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR; červenec 2012).
Místní obyvatelé se obávají, že průzkum ani těžba by lidem nepřinesly nic pozitivního. Spíš naopak. Bojí se poškození vodovodu přivádějícího do města pitnou vodu. Zlaté žíly totiž leží v místech, kudy vodovod vede. Při poškození by mohlo dojít ke kontaminaci. Těžba by podle místních nepřinesla nic dobrého a důsledky by mohly být letité a fatální. Podle Vojtěcha Koteckého z hnutí Duha by dolování poškodilo život místních lidí a proměnilo v pustinu desítky hektarů krajiny. Pokud by důlním společnostem dovolilo ministerstvo průzkum a následnou těžbu, nastal by podle Koteckého poprask. Pokud však ministerstvo průzkumy povolí, odpor lidí bude nejspíš velice silný.
Několik otázek pro starostku města Kašperské Hory Ing. Alenu Balounovou:
Jak se město Kašperské Hory (potažmo jeho zastupitelé a rada města) staví k problematice případného geologického průzkumu společností Potamon GTS?
Současný postoj města (vyjádřený ve stanovisku rady města) k případnému průzkumu společností Potamon je negativní, což bylo uvedeno ve stanovisku města k doplněné žádosti společnosti o stanovení průzkumného území. Zamítavý postoj město dále potvrdilo ve svém vyjádření k rozkladu, který podala společnost k zamítavému rozhodnutí ministerstva ŽP.
Průzkum ještě neznamená těžbu… souhlasíte s tím? Proč se město tolik brání i pouhému průzkumu?
Průzkum se přece provádí proto, aby se zjistilo, zda se vyplatí pak spustit těžbu. Domnívám se, že pokud bychom odsouhlasili průzkum, pak se, a pokud vůbec, těžko lze bránit těžbě.
Jaké by byly zásadní problémy případného průzkumu (těžby)… shrňte prosím hlavní negativa.
Firma Potamon ve své žádosti uvádí, že s TVX má uzavřenou smlouvu na přednostní právo na získání veškerých dat zjištěných TVX a tudíž její průzkum by se týkal pouze provádění tzv. kamerálních prací (vyhodnocování dat bez provádění prací v terénu). V souladu s příslušným zákonem MŽP může povolit průzkum území. Ten má ale tři formy: vyhledávání, průzkum a těžební průzkum. V povolení nelze vymezit jen jednu formu průzkumných prací. Kdo zaručí, že v žádosti uvedené kamerální práce při prováděném průzkumu nesklouznou do formy těžebního průzkumu? Negativa - zásah do krajiny, zatížení skládkovaným vytěženým materiálem, prašnost, vyšší dopravní zatížení na místních komunikacích v kolizi s pohybem turistů, nebezpečí narušení vodních zdrojů při důlní činnosti atd.
Vidíte alespoň nějaká pozitiva? Případně jaká?
Jediným pozitivem by mohla být atraktivita důlní těžby pro omezený okruh zájemců v případě, že by současně byl umožněn přístup turistů do důlního díla. Připomenutí dávné hornické tradice města.
Dokážete si představit, že by obec měla podíl v těžební firmě, což by jí mohlo spolu s případnými zisky více než kompenzovat očekávaný úbytek turistického ruchu?
Neumím si představit, že by se obec stala podílníkem v těžařské firmě. A dále neznám natolik předpisy a normy, které by obci umožňovaly - pokud vůbec - finančně se podílet na případném výnosu těžební společnosti. Nejvíce samozřejmě získá firma a stát, jemuž nerostné suroviny patří.
Nevěřím, že by nějaká kompenzace vyvážila úbytek turistického ruchu. Těžba by poznamenala okolí a život v obci na dlouhou dobu po skončení prací. Z dosavadních zkušeností na kompenzace nevěřím.
Podívejme se na Modravu, které velkorysý přísun peněz do obecního rozpočtu pomáhá k rozvoji. Jaká by musela být případná částka přislíbená těžební firmou, aby obec či její občané byli ochotní o těžbě jednat?
Neznám obec, která by byla spokojena se svými příjmy a zároveň každá obec by dokázala utratit mnohem vyšší příjmy, kdyby je měla. Dokázalo by to i naše město. Ale jak já říkám, my máme naše "zelené zlato" - lesy v majetku města a pokud nám v nich bude umožněno dlouhodobě, trvale udržitelným způsobem a bez ekologických extrémů hospodařit, pak máme zajištěn dlouhodobý až trvalý příjem do městské pokladny, který umožní rozvoj obce (není to sice v takových řádech jako v případě Modravy, my jsme skromnější). To všechno bez negativních vlivů na přírodu, sociální skladbu obyvatel, životní podmínky v obci atd. Z ekonomického pohledu obce - my vytěžit zásoby zlata nepotřebujeme. Neumím odhadnout, jak velká by musela být slíbená částka, aby místní občané byli ochotni změnit názor. (A doufám, že tak vysoká, aby firmě nestálo za to o těžbu usilovat.)
Za portál www.sumavago.cz děkuji tímto paní starostce za rozhovor.
<ah>